Dietetika

Doktor Sun Simiao (dynastie Tang): U nemocného by měl lékař nejdříve změnit stravu a životosprávu. Mnohdy tyto změny pro vyléčení stačí. Pokud se stav nezlepší, je nutno předepsat bylinnou směs či provést akupunkturu.

I když dnes často na tyto pomalé změny není čas či chuť, má dietetika pořád velký význam pro udržení dosaženého zdraví. Čínská dietetika vychází z tradiční čínské medicíny. Pracuje s termodynamikou potravin, pracuje s jinem a jangem, chutí a tropismem potravin. Tento filosofický princip se tak stává prevencí i léčbou nejrozličnějších zdravotních problémů. Nejedná se o makrobiotiku a rovněž ne o vegetariánství. Dietetické principy můžeme uplatňovat v každodenním životě. Zeleninu, ovoce, obiloviny, maso se naučíme správně kombinovat, používat a připravovat. Grilováním, uzením a pečením v troubě posilujeme kvality jangu a naopak zmrazováním, odšťavováním zeleniny a ovoce, blanšírováním či dušením posilujeme kvalitu jinu. Nalezneme vhodné potraviny při obezitě, únavě, zimomřivosti, žlučových kamenech, bolestech kloubů, ulcerózní kolitis, osteoporóze, celulitidě a mnohých dalších problémech. Když budeme dodržovat zásady stravování dle tradiční čínské medicíny, můžeme také výrazně podpořit léčbu bylinnou nebo akupunkturní.

Stravováním získáváme energii (čistou čchi), kterou potřebujeme pro aktivitu a všechny tělesné pochody. Strava je důležitá, protože vyživuje tkáně, orgány a krev. Stravou rovněž můžeme působit na zvyšování naši wei čchi – obranyschopnosti našeho těla. Stravou si doplňujeme „baterky“ a hýčkáme svého ducha. Stejně tak při výběru potravin přihlížíme ke konstituci jedince, zdravotním problémům a třeba i k ročnímu období.

Na jaře, kdy vládne prvek dřeva, směřuje energie přírody vzhůru. Strava by měla být nejlehčí v roce. Játrům, jejichž elementem je právě dřevo, pomáhá v tomto období sladká a pikantní chuť, kyselá chuť je vyživuje. Je dobré omezit příjem ořechů, masa, slaných a tučných potravin. Jídlo se má vařit kratší dobu. Vhodné je blanšírovat nebo vařit na páře. Mezi často doporučené potraviny patří čerstvé rašící výhonky, naklíčené obilí, cibule, zázvor, křen, zelí, tuřín, květák, brokolice, kaštany, řeřicha, vojtěška, bobkový list, fenykl, majoránka či rozmarýn. Z bylin můžeme využívat Bohe, Chaihu, Juhua, Pugonying. Rovněž jsou vhodné rýžové či jablečné půsty.

V létě je dobré jíst pestrobarevně a zařadit do jídelníčku syrovou zeleninu. Omezujeme tuky a sůl. V létě jsou nejvhodnější lehká studená anebo jen krátce tepelně upravovaná jídla. Vynechejte dlouhé vaření, pečení a smažení. Nedoporučuje se ani prudké ochlazování ledovými nápoji, protože se tělo stáhne a horko se uvězní uvnitř, navíc se silně oslabí slezina, což může vyvolat průjmy. Naopak se má pít zelený čaj, jasmínový čaj nebo teplá voda. Rovněž je vhodné použít ostřejší koření, které nám otevírá póry a pomůže ke spuštění pocení a tím k ochlazení těla. Na ochlazení v létě jsou dobrá jídla ze sojových bobů např. tofu. Dále pak fazole mungo, obiloviny, luštěniny, listový salát, špenát, červená řepa, čočka, rýže, pohanka, amarant, také lněná semínka, rukola, brusinky, mangold, oregano či muškát.

Pozdní léto v celé staré čínské filozofii patří mezi ročních období. V této době přechází jang v jin. Je to doba dozrávání, úrody a rovnováhy. Tento čas představuje střed všeho dění, v lidském životě úrodu a plné užívání si toho co jsme dosáhli. Pozdní léto patří k elementu země a orgánům slezině a žaludku. Slezina nemá ráda vlhko, proto se vyhýbáme mléčným výrobkům, sýrům a spíše volíme produkty kozí. Naopak slezinu a celý střední zářiči dobře podpoříme konzumací kukuřice, rýže, brambor a jáhel. Dále můžeme volit mrkev, zelí, tofu, meruňky, zelené fazolky atd. Pokrmy pak připravujeme krátkým povařením. Rovněž omezíme konzumaci mouky, cukru, tuku a své denní porce na talíři snížíme. Potraviny, které nám pomáhají odstranit vlhkost z těchto pochutin jsou: žito, amarant, kukuřice, fazole adzuki, celer, hlávkový salát, dýně, vojtěška a čerstvé kozí mléko. Díky tomu nebudeme trpět nadýmáním, nechutenstvím, pocitem tíhy v hlavě, nebude nám dramaticky kolísat krevní cukr a zbavíme se únavy a náš jazyk bude bez tlustého bílého povlaku opět vypadat zdravě.

Na podzim se čchi stahuje dovnitř. Vzhledem k vytváření zásob na zimu je dobré zařadit potraviny bohatší na čchi. Na podzim dominuje element kovu, který představuje plíce a tlusté střevo. Z potravin volíme ty, co odstraňují sucho z organismu. Více do stravy zařazujeme houby, med, vejce, ořechy a semena. Rovněž je pak vhodná nakládaná zelenina, jablka, citrony, bílá ředkev, cibule, pažitka, česnek, hrušky, broskve, šípky, kroupy, jáhly a rýže. Jídlo připravujeme delším vařením. Z bylinek se spolehneme hlavně na zázvor, chilli a na doplnění plic můžeme použít Baihe, Maimendong, Danggui či Baimuer.

Zima je obdobím klidu, meditace a rozjímání. Je vstřebáváním informací a předáváním vědění z generace na generaci. Informace tak jako výživa se konzervují a ukládají do kořenů. Lidem doporučuji, aby chodili brzy spávat a kvalitním spánkem pak kultivovali jinové substance. Zima je symbolizovaná elementem vody, tedy ledvinami a močovým měchýřem. Z jídelníčku bychom měli odstranit ostrá a kořeněná jídla, která vytahují jang na povrch, který má být v zimě uvnitř těla a hřát jako roztopené ohniště. Naopak se doporučují potraviny, podporující jinové energie, tedy hořké a slané. Základem je konzumace obilných hustých polévek, sušené a nakládané zeleniny a ovoce. A rovněž doporučuji žito, amarant, jáhly, ovesné vločky, celer, skopové maso, jehněčí maso, lososa, pstruha, vlašské ořechy, mořské řasy, mořské ryby, tuřín, vojtěšku a miso. Z koření pak hřebíček, skořici, anýz, zázvor a fenykl. Potraviny upravujeme pečením.

Pár rad na konec:

Snažte se vybírat vhodné kombinace potravin, zvláště k vašemu zdravotnímu stavu. Neplácejte páté přes deváté. Naučte se jíst přibližně ve stejnou dobu a přibližně stejné množství.
Při jídle nespěchejte, je důležité jíst pomalu, jídlo žvýkat a pamatovat si že jídlo snězené ve spěchu vede k narušení trávení a vytvoření stagnací.
Rovněž soustřeďte svoji pozornost na konzumaci jídla. Proto vypněte u oběda svůj mobilní telefon, notebook či tablet, nečtěte noviny a nesledujte televizi. Také se nerozčilujte a klidně rozjímejte. Křik a hádky vedou k napadení žaludku játry a myšlením jenom ne na jídlo zase oslabuje žaludeční čchi.
Po jídle si promasírujte břicho. Prohřejte si dlaně třením o sebe, pak je položte na nadbřišek a lehce masírujte krouživým pohybem, 20 – 30x ve směru hodinových ručiček, 20 – 30x opačným směrem. Takto promasírovaný žaludek dokáže potravu strávit lépe. Vhodná jsou také Qigongová cvičení.
Po jídle se projděte. V Číně se říká: „Ujdi po jídle sto kroků a můžeš žít do devětadevadesáti let.